|
|
Totální nasazení a jeho dobové souvislosti ve světle korespondence Václava Jakla z let 1944-1945
CHEJNOVSKÁ, Natálie
Předkládaná bakalářská práce je pokusem o edici korespondence RSDr. Václava Jakla, jednoho z mnoha během druhé světové války totálně nasazených mladých lidí. Vybraná korespondence z let 1944-1945, uložená v osobním fondu RSDr. Václav Jakl (1938-1985) ve Státním oblastním archivu v Plzni, zahrnuje dopisy, jež si vyměňoval s rodinou a přáteli. Korespondence odráží nejen každodenní život nuceně nasazených, ale také život občanů Protektorátu Čechy a Morava. První kapitola je věnována metodologii výzkumu (např. metodě orální historie), pramenům a literatuře. Druhá kapitola se věnuje korespondenci jako historickému prameni a úskalím, která mohou badatele při jejím studiu potkat. Další kapitola přibližuje čtenáři pojem nucená práce, její vývoj a organizaci v Protektorátu Čechy a Morava. Nezbytnou součástí pro pochopení vlastní organizace nucených prací je pak kapitola věnovaná úřadům práce a jejich působení. Vznik osobní korespondence je mimo jiné závislý a těsně spjatý s životy korespondentů, a proto je v práci pro zasazení do kontextu věnován prostor také každodennímu životu nuceně nasazených Čechů v Německé říši a vývoji protektorátního Staňkovska, kde žila rodina Václava Jakla. Následující kapitoly jsou pak věnovány přímo Václavu Jaklovi, jeho životu před totálním nasazením i během něj, a také jeho blízké i širší rodině, se kterou si Václav dopisy vyměňoval. Na závěr nechybí ani seznamy použitých zkratek a použitých pramenů a literatury. V příloze práce se nachází ediční poznámka, texty editovaných dopisů, rejstříky jmenný a místní, ukázka dobové literární tvorby Václava Jakla a obrazová příloha.
|
|
|
Změny reprodukčního chování obyvatelstva na počátku demografické revoluce (na příkladu Staňkova)
Bozděch, Lukáš
Změny reprodukčního chování obyvatelstva na počátku demografické revoluce (na příkladu Staňkova) Abstrakt Cílem této práce je analýza reprodukčního chování obyvatelstva v českých zemích v 19. století, tedy v době počínající demografické revoluce. Výzkum se týká obce Staňkov v jihozápadních Čechách, což byla sice lokalita v zaostávajícím regionu, ale v obci samotné došlo v průběhu 19. století k rozvoji průmyslu. To mělo za následek i velký růst počtu obyvatel ve zkoumaném období. Pomocí metody rekonstrukce rodin byly z matrik narozených, oddaných a zemřelých vytvořeny rodinné listy, jejichž analýzou byly zjišťovány především ukazatele sňatečnosti, manželské plodnosti a kojenecké úmrtnosti. S použitím klasifikace podle sociálního postavení byly analyzovány rozdíly v demografickém chování jednotlivých složek obyvatelstva. Zjištěné výsledky byly pro lepší zasazení do kontextu srovnávány s jinými prozkoumanými lokalitami v českých zemích. Ukázalo se, že v rámci jednotlivých skupin obyvatelstva v 19. století ke změnám demografického chování ještě příliš nedocházelo. Celospolečenské trendy pozorované na počátku demografické revoluce se tak dají z velké části připsat proměnám sociální struktury obyvatelstva. Klíčová slova: demografická revoluce, 19. století, rekonstrukce rodin, Staňkov, sociální stratifikace Počet...
|
|
|
Změny reprodukčního chování obyvatelstva na počátku demografické revoluce (na příkladu Staňkova)
Bozděch, Lukáš ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Velková, Alice (oponent)
Změny reprodukčního chování obyvatelstva na počátku demografické revoluce (na příkladu Staňkova) Abstrakt Cílem této práce je analýza reprodukčního chování obyvatelstva v českých zemích v 19. století, tedy v době počínající demografické revoluce. Výzkum se týká obce Staňkov v jihozápadních Čechách, což byla sice lokalita v zaostávajícím regionu, ale v obci samotné došlo v průběhu 19. století k rozvoji průmyslu. To mělo za následek i velký růst počtu obyvatel ve zkoumaném období. Pomocí metody rekonstrukce rodin byly z matrik narozených, oddaných a zemřelých vytvořeny rodinné listy, jejichž analýzou byly zjišťovány především ukazatele sňatečnosti, manželské plodnosti a kojenecké úmrtnosti. S použitím klasifikace podle sociálního postavení byly analyzovány rozdíly v demografickém chování jednotlivých složek obyvatelstva. Zjištěné výsledky byly pro lepší zasazení do kontextu srovnávány s jinými prozkoumanými lokalitami v českých zemích. Ukázalo se, že v rámci jednotlivých skupin obyvatelstva v 19. století ke změnám demografického chování ještě příliš nedocházelo. Celospolečenské trendy pozorované na počátku demografické revoluce se tak dají z velké části připsat proměnám sociální struktury obyvatelstva. Klíčová slova: demografická revoluce, 19. století, rekonstrukce rodin, Staňkov, sociální stratifikace Počet...
|
|
|
Předpoklady rozvoje komerčních služeb ve vybrané oblasti DSO Chlum u Třeboně, Staňkov, Hamr
KOLÁŘOVÁ, Martina
Cílem této bakalářské práce je popsat vybraný mikroregion se zaměřením na danou oblast komerčních služeb, vymezit předpoklady rozvoje dané oblasti komerčních služeb a provést situační analýzu, která je velmi důležitým bodem při tvorbě strategie, pokud je nutné zjistit aktuální situaci na trhu. Dobrovolný svazek obcí Chlum u Třeboně, Staňkov, Hamr se nachází v Jihočeském kraji v jeho východní části a zasahuje pouze do okresu Jindřichův Hradec. Rozkládá se ve velice atraktivní krajině, v Třeboňské pánvi, kde se nachází veliké množství rybníků a v těsné blízkosti lázeňského města Třeboň, tudíž cestovní ruch je zde velmi hojně zastoupen. Dobrovolný svazek obcí sdružuje 3 obce - Chlum u Třeboně, který je městského typu a dále obce Hamr a Staňkov, které jsou typu vesnického. Nejvýznamnější služby má obec Chlum u Třeboně, protože je ze všech tří obcí největší. Z kulturně historického hlediska je region zajímavý díky lázeňskému městu Třeboň, ve kterém se nachází i zámek.V dobrovolném svazku tvoří převážnou nabídku komerčních služeb služby ubytovací a stravovací. Je to dáno především kvůli tomu, že tato oblast je v letním období využívána hlavně k cestovnímu ruchu. Nachází se zde mnoho kempů, penzionů, letních chat a chalup. Co se týče stravování, tak v každé obci je dostatek stravovacích zařízení a v každém kempu je také občerstvení nebo menší restaurace.Největší potenciální možnosti rozvoje nacházíme v obci Chlum u Třeboně, kde je nejvýznamnější rozdíl mezi potenciálními a využívanými možnostmi. Za podmínek využití cestovního ruchu lze dojít k vyváženému a harmonickému rozvoji nasměrovanému ke zvyšování úrovně nabízených služeb a tím i kvality života obyvatel.
|
host ::
RSS.